|
|
Výživa a pohyb u klientů domova seniorů se syndromem > demence
Mesl, Jan ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent)
Nejen stárnutí populace, ale také nástrahy současného životního stylu reprezentovaného vysokým kalorickým příjmem a zanedbatelnou fyzickou aktivitou vedou k výraznému nárůstu civilizačních onemocnění, z nichž nejpřednější místa zaujímá obezita, diabetes 2. typu, nebo třeba hypertenze. To vše, nikoli však výlučně, se podílí na nárůstu neurodegenerativních onemocnění, jako je například syndrom demence. Bakalářská práce se zabývá stavem výživy a fyzickou zdatností klientů se syndromem demence v domově se zvláštním režimem (jedním z typů pobytového sociálního zařízení). Cílem práce bylo provést nutriční screening, získat hodnoty složení tělesné hmoty a zhodnotit výživový stav u této skupiny osob. Dalším cílem bylo zhodnocení stavu fyzické zdatnosti a objemu svalové hmoty. Výzkum probíhal počátkem roku 2023 (od ledna do dubna) u klientů pobytového zařízení v Domově Velké Březno u Ústí nad Labem. Do výzkumu byli zařazeni svéprávní klienti s různým stupněm syndromu demence. Výzkumu se zúčastnilo celkem 31 osob, z toho 25 žen a 6 mužů v průměrném věku 79 let. Každý účastník prošel standardizovaným nutričním MNA screeningem, dále mu bylo změřeno složení tělesné hmoty za pomoci přístroje InBody S10, a na závěr proběhl test fyzické zdatnosti tzv. TUG test. Výsledky byly zadány do tabulky programu Microsoft...
|
|
|
Porovnání terénních služeb sociální a zdravotní péče o lidi s demencí v České republice a Nizozemí
Rooijakkers, Jitka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou péče, která je poskytována lidem s demencí a jejich neformálním pečujícím. Cílem je porovnat pro tuto skupinu pacientů zdravotní péči a nabídku sociálních služeb ve dvou zemích - v České republice a v Nizozemí. V první části je definován syndrom demence, jeho diagnostika, příznaky, léčba a management demence. Navazuje téma paliativní, hospicové péče a eutanazie. Práce také pracuje s pojmem dlouhodobá péče, která je v této práci omezena pouze na terénní část, tedy tu, která je poskytována buďto poskytovatelem zdravotnických služeb anebo sociální službou v prostředí domova pacienta/uživatele služeb. Další část odkazuje na zákony, nařízení a strategické dokumenty, které se k tématu péče o lidi s demencí vztahují. Poslední část teoretického vymezení této diplomové práce popisuje systém zdravotnických a sociálních služeb v Nizozemí včetně odkazu na strategické dokumenty, které péči o lidi s demencí a jejich neformální pečující formují. Empirická část obsahuje zpracování a analýzu kvalitativního výzkumu, který jsem realizovala prostřednictvím rozhovorů přímo s neformálními pečujícími.
|
|
|
Logopedická intervence u dospělých osob s kognitivně-komunikačními deficity
Stöcklová, Alžběta ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem realizace logopedické intervence u dospělých osob s kognitivně-komunikačními deficity. Text práce je rozdělen na část teoretickou a empirickou, které společně tvoří pět kapitol. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly. V první kapitole stručně charakterizuje problematiku kognitivně-komunikačních deficitů. Dále podrobně představuje vybrané typy onemocnění, které souvisejí s empirickou částí práce. Čtvrtá kapitola popisuje logopedickou intervenci u daných onemocnění. Poslední kapitola představuje empirickou část práce. Pro realizaci výzkumu bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Pomocí případových studií byla popsána logopedická intervence u dospělých osob s kognitivně-komunikačními deficity a následně byly zhodnoceny její dvě složky - logopedická diagnostika a terapie. Kromě kazuistiky byly využity metody polostrukturovaného rozhovoru, zúčastněného pozorování a sběru dat z dokumentů. Klíčová slova logopedická intervence, kognitivně-komunikační deficit, syndrom demence, vývojový mentální deficit, případová studie, komunikace
|
|
|
Syndrom demence u klientů jako specifický fenomén v řízení pracovníků v přímé péči, v terénní asistenční službě.
Hlavičková, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Holasová, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o dopadu onemocnění syndromem demence u klientů sociální terénní služby na pracovníky v přímé péči. V práci jsou propojeny dvě teoretické roviny, které jsou s tématem v úzkém vztahu. Jedná se v první řadě o rovinu samotného onemocnění syndromem demence a okolností, které souvisí s péčí o nemocného člověka. Druhá rovina se zabývá tématem řízení týmu pracovníků v přímé péči, se zacílením do terénní sociální služby. Výzkum v sekvenční variantě umožnil akcentovat momenty, které jsou specifické v péči o klienty se syndromem demence v domácím prostředí. Záměrem bylo pojmenování zátěžových momentů, které s sebou práce s danou cílovou skupinou v domácím prostředí nese. V jádru respondenty zmiňovaných zátěží se podařilo najít jako společný jmenovatel stres, plynoucí z nepředvídatelnosti situace. Jde o nepředvídatelnost danou onemocněním klienta v podmínkách domácího prostředí, ve kterém je klient zvyklý sám rozhodovat, a to navzdory zhoršené kognici. V další úrovni stojí pak stres plynoucí z nejasné odpovědnosti za obsah služby. Pracovník musí být schopen flexibilně přecházet z role, která je více řídící, do role, kdy službu řídí klient, a to často v rámci jedné služby (časově v rámci hodin) a u jednoho klienta s onemocněním demence. Popsaná zátěž, která ze služby u klienta se...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
|
|
Deficit v informacích rodinných příslušníků osob se syndromem demence
MÍKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá problémem nedostatečné informovanosti rodinných příslušníků, kteří pečují o osobu se syndromem demence. Cílem práce je zjistit z jakých zdrojů rodinní příslušníci získávali informace o syndromu demence. Druhým cílem bylo zjistit, kde je dle rodinných příslušníků informovanost o syndromu demence nízká. Jaké informace jim tedy během péče o osobu se syndromem demence scházely. Praktickou část bakalářské práce jsem zpracovávala pomocí kvalitativního výzkumu, metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni pomocí záměrného výběru vzorku či pomocí metody sněhové koule. Celkově výzkumný soubor tvořilo 10 respondentů. Pro přehlednost byla výsledná data rozdělena do jednotlivých kategorií. Z výzkumu vyplývá, že rodinní příslušníci nejčastěji získávají informace v domovech pro seniory či u psychiatra. Dále z výzkumu vyplývá, že pečujícím osobám nejčastěji scházely informace o stravování seniora, o aktivizačních činnostech a o kompenzačních pomůckách. Výsledky bakalářské práce mohou být přínosné pro osoby, které se starají či budou starat o jedince se syndromem demence. Ale také pro osoby, které informace o syndromu demence poskytují.
|
|
|
Sociální práce s lidmi se syndromem demence
BŘEZINOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce je zaměřena na sociální práci s lidmi se syndromem demence. Jejím tématem jsou sociální pracovníci, kteří pracují v domovech se zvláštním režimem v Kraji Vysočina a poskytují v rámci nich své služby klientům těchto organizací. Důležitým cílem je přitom popsat specifika, možnosti a limity sociální práce s lidmi se syndromem demence v Kraji Vysočina. Vyhledávala jsem mezi různými organizacemi, které se nachází v Kraji Vysočina a poskytují služby zahrnující péči o klienty s demencí. V rámci těchto organizací jsem se zajímala o sociální pracovníky, obecné informace o nich, jejich náplň a specifika práce, metodickou a odbornou podporu, spolupráci s ostatními pracovníky apod. Se získanými informacemi jsem pracovala především v praktické části této práce. V teoretické části jsem se zaměřila na získání obecných informací týkající se demence a to od prvních příznaků až po rozdělení na jednotlivé typy demencí. Dále jsem získala důležité podklady z oblasti sociální práce, které jsem později mohla využít při komunikaci se sociálními pracovníky a následně při zpracování praktické části práce. Praktickou část jsem vypracovávala kvalitativním výzkumem za pomoci metody dotazování s použitím polostandardizovaného rozhovoru s informanty. Tyto informanty jsem vybírala na základě dostupnosti. Získané informace jsem dále zpracovávala metodou otevřeného kódování, na základě kterého jsem vytvořila kategorie a podkategorie, jejich obsah a v něm obsažené tabulky. Vypracovala jsem také SWOT analýzu sociální práce, její silné a slabé stránky, příležitosti a rizika. SWOT analýzu jsem vypracovala nejprve pro každou organizaci samostatně a následně dohromady za všechny organizace. Výstupem práce je detailní náhled na činnosti sociálních pracovníků v domovech se zvláštním režimem, jejich porovnání mezi sebou. Z výsledků provedeného výzkumu jsem došla k závěru, že činnosti sociálních pracovníků v domovech se zvláštním režimem se ve většině případů shodují. Až na drobné výjimky se sociální pracovníci v popisu své náplně práce, popisu chodu organizace apod. v uvedených informací sešli. Důležitým cílem většiny sociálních pracovníků je zajištění a udržení kontaktu klienta s jeho rodinou, komunikace s rodinou, zjištění informace o klientovi a pomoc od rodiny.
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
host ::
RSS.